První neúspěch v podobě chlapce s kostkou jsem nijak neoplakala, vždyt i v životě většina věcí nevyjde hned na poprvé. A asi by mě i překvapilo, kdyby se zjevil můj vysněný princ na první schůzce, z hlediska pravděpodobnosti, by se tento případ limitně blížil nule. Proto jsem neváhala a hned druhý den domluvila tokání s dalším samcem. Rande bylo sjednáno v hlavním městě a kandidátem byl toho času jednatřicetiletý právník. Sešli jsme se v domluvený čas před místní restaurací, přišlo něco, co neodpovídalo fotce vůbec. Prosím, už aby to bylo za mnou, myslela jsem si. Jsem upřímná, zahájila jsem rozhovor „vypadáš úplně jinak než na fotce, jsi menší a máš méně vlasů, byl to vůbec tvůj profil?“ dostala jsem neurčitou odpověď. Takové to fotka před rokem, ale pokud uvažuji správně, člověk se sice od určitého věku zmenšuje, ale že by někdo během roku „seschnul“ o 10 centimetrů? Pokud by tomu bylo skutečně tak, pak by byl tento chlapec do 4 let trpaslíkem. Nezávazně jsme se bavili a rozhovor nebyl špatný, přičítám to však spíše vínu, které jsem vypila, než mému protějšku. Ano, v krizových situacích dokážu pomocí vína přeladit do jiného módu a zabavím sebe samu dokonale. I když musím přiznat, že tento muž mě zaujal, když jsem ho ke slovu pustila. Chlapec vyprávěl i o sobě. Na prvním rande, mi vyjmenoval všechny své nemoci, dokonalou diagnózu.
Zejména mě zaujalo vyprávění, že mu lékař řekl, že se nedožije třiceti, se svým typickým humorem, jsem kontrovala „to už přesluhuješ“. Celé to rande bylo rozpačité, naštěstí máme alkohol, který je pomocnou berličkou a je schopný vš překrýt růžovým filtrem, některé věci jsou pak daleko krásnější. Rande skončilo, poděkovali jsme si, později jsem mu pomocí sms poděkovala, ale zdůraznila, že bohužel ta „jiskra“ nepřeskočila.
Dalším objektem byl o 2 dny později pan Sportovec, viditelně pěkný kluk, vysokoškolsky vzdělaný, dle fotek trochu „frajer“. Na schůzku přijel metrem, včas, byl pěkný, ale míjeli jsme se zcela, přišlo mi, že jsem z jiné planety. Nevadí mi, khdyž muž vypráví o tom, jak hrála Sparta se Slávií nebo Horní Dolní se Lhotou, ale na prvním rande a téměř celou dobu? Hmmm… Míč je kulatý a hráči do nej kopou, jak zajímavé. Tedy nechala jsem ho mluvit a v mé hlavě mi hrála tichá pěkná hudba.
Najím se a dám víno opět … Všelék pomůže a já zdárně se propiji až do konce schůzky. Pan sportovec ve mně nezanechal větších dojmů, rozloučili jsme se a já tentokrát opět použila historku o pověstné „jiskře“ hned, myslím, že to bylo oboustranné.
Každopádně tři neúspěchy mě rozhodně zlomit nemohly, množství zkontaktovaných samců, je stále obstojné, jdeme tedy selektovat dále.
