Často slýchávám, že čeští muži stojí za houby. Cizinci jsou prý větší gentlemani! Třeba je můj osud potkat tajemného cizince a prožít pověstnou lásku bez hranic.
Bez většího kalkulu jsem vyřadila možnost vzplanout vášní se stoupencem islámu. Situace na Ukrajině mi nedovolí odevzdat své srdce Rusovi. Navíc myslím, že žádný Ilja nemá potřebu si tahat dříví do lesa. Rovněž bych si měla dát pozor na Afriku, přestože se o těchto národech povídá, že v jistém směru velmi vynikají. Jinak budu asi politicky i geofraficky neutrální.
Domluvila jsem si rande s američanem Tomem. Na chat přes síť má angličtina stačila, dokonce jsem byla schopna reagovat na nějaké vtipy. Asi po 14ti dnech jsem se cela rozechvělá chystala na rande. Chtěla jsem být připravena, tak jsem asi hodinu googlovala základní fakta o USA, abych jej oslnila.
Tom byl zjevně velmi v pohodě. Přišel v mrkváčích, keckách a moc pěkně žvýkal. Semtam dal i bublinu.
Problém ale bylo to, že jsem jeho „american english“ skoro vůbec nerozuměla, alespoň jsem ale tak nějak tušila…prostě pochytila z kontextu. Úsměv a lehké přitakávání to jistilo… Byl sympatický, žvejku okolo deseté asi spolkl a já mezitím začala pobírat tak 20 % toho co povídal. S přikyvováním jsem však pro jistotu dále pokračovala.
Vytušila jsem, že do Čech vyrazil pracovat na nějakém velkém internetovém projektu. Jinak bylo všechno pretty cool a stále si se mnou chtěl dělat fotky a dávat je na Facebook a Twitter. Podotýkám, že tehdy selfie ještě nebyly a selfie tyč existovala maximálně jako prototyp u Zuckerberga v garáži. Stále proto někoho otravoval, aby nás fotil.
Okolo půlnoci mi naznačil, že by změnil lokál. Já jsem se chystala přátelsky rozloučit, ale on očividně hodlal pokračovat. Pochopila jsem, že jsem asi hned na začátku nechtěně odkývala příslib…něčeho. Když už se mého „slibu“ domáhal poměrně pregnantně, vypravila jsem ze sebe větu: „sorry, I dont want to be rude, but I probably promissed you making love, but it wasn’t true. I just was saying yes to everything you said, because I didn’t understood you“.
Tom byl překvapen. Vložil ze zadni kapsy mrkváčů mezi dásně další žvejku (značky BigRed) a řekl, že pro příště bude vyslovovat lépe. Prý toho taky hodně vypil a vůbec se mu teď už nechce. Jen chtěl dostát slibu.
Večer pokračoval a já mezitím ladila přízvuk. Okolo třetí mi sdělil, že uz mi taky rozumí. Večer skončil tak, ze jsem skončila u něj, ale veskrze v přátelském duchu a na gauči. Tom se stal můj velmi dobrý kamarád a díky němu si do CV mohu napsat angličtina C2. Ani nevím, proč jsme spolu vlastně nezačali chodit, možná jednou, ale to už budu zcela jistě vědět, na co kývnu…
