V dnešním pokračování rad, jak napsat ten nejromantičtější romantický román, se podíváme, jak vlastně takový román začít.
Díla, která svým obsahem odpovídají červené knihovně, nejsou vědeckými pojednáními, a proto nemůže být jejich úvod strohý a plytký, hned první věta musí navodit tu správnou atmosféru.
Mějme na mysli, že nejde pouze o výčet faktů – níže naleznete příklad, jak vůbec nezačínat:
Bylo 8:45 středoevropského času, hrdina se nacházel na místě 49°26‘09‘‘972‘‘‘; 16°26‘05‘‘984‘‘‘.
Dalším důležitým faktem, na který zcela jistě nemůžete zapomenout, je popis čichových vjemů, takových, aby čtenáři vytanuly na mysli příjemné věci a navodily správně romantickou atmosféru přicházejících srdcervoucích romantických prožitků.
1. Popis fáze dne
Je nutné zaměřit se na slunce, případně hru stínů. Níže naleznete standardní příklady:
Ráno – Byl krásný sluneční den, kapky rosy se třpytily na lístcích rozkvétajících se květin, ve vzduchu byla cítit jejich pronikavá vůně.
Poledne – Bylo pravé poledne, ostré slunce zářilo nad hlavami a ranní rosu z lístků lučních květin již dokonale vysušilo. Nikde nebylo ani kousku stínu a vonící kvítky prahly po vodě.
Večer – Slunce se již sklánělo k obzoru, vlál vlahý vítr, červánky barvily kapky rosy na lístcích kvítků do odstínů růžové a louka voněla každou z těch rozkvetlých květin.
2. Popis roční doby
Zde bych chtěla poznamenat, že není dobré čerpat inspiraci z počasí 5 let nazpět. Pořádně romantická zima je bílá, a i když bílých zim ubývá a jsou spíše výjimkou, je sníh v případě romantického románu situovaného do zimního období téměř nutný. Níže naleznete modelové věty:
Zima – K zemi padaly nadýchané vločky bílého sněhu, vzduch byl studený a zmrzlé rampouchy na střechách ojíněné tisícerými vločkami odrážely sluneční svit.
Jaro – Stromy se probouzely ze zimního spánku. Vzduchem se nesl zpěv ptáků a vůně květů.
Léto – Obilí zlátlo, louky omamně voněly. Bzukot čmeláků přelétajících z květu na květ splýval do jemné melodie.
Podzim – Stromy se barvily od jemně žluté až po temně fialovou. Foukal jemný podzimní větřík, ve vzduchu byla cítit vůně tlejícího listí.
3. Popis krajiny
Ač by se mohlo zdát, že první 2 body krajinu popisují. Nicméně pokud zvolíte tuto variantu, jako úvodní, měli byste se obšírněji rozepsat. Poohlédneme-li se po díle minulém, který pouze nastínil doporučení, víme, že se zde musí objevit skála, voda (slaná/ sladká) a jiná „natura“. A opět aby začínající tvůrci netápali, přidávám pár příkladů:
Moře – Vlna se přelévala za vlnou a narážela na blízká skaliska, kapky slané vody se vpíjely do bílého písku. Vál lehký vánek, vzduch byl prosycen vůní moře a ryb.
Les – Vítr si hrál s korunami stromů, ve vzduchu byla cítit vůně smůly a hub. V dáli bylo slyšet zurčení potoka, vody tekoucí přes oblé kameny.
Město – i popis města může být romantický, stačí jen nalézt ta správná slova – Světla lamp spoře osvětlovala ztichlou ulici, déšť pomalu chladil rozpálený asfalt. Ve vzduchu byla cítit směska vůní špíny, výfukových plynů a laciných parfémů levných žen.
Chcete-li mít kvalitní úvod, nastudujte velké množství adjektiv.
