V předchozích dílech jsem avizovala, že se zaměřím na psychickou stránku našich hrdinů. Jejich psyché je jistě důležitá, formována postupem času, okolím, jejich zkušenostmi a zážitky. A jaké zážitky formují hrdiny romantických románů nejvíce? Přece ty romantické. Květiny, západy slunce, východy měsíce, zpěvy ptáků, zurčení potůčků, mňoukání koťátek, mečení kůzlátek, to vše je tou pravou romantikou. Nicméně tato romantičnost okolí dříve či pozdě vyústí k vyvrcholení v podobě sexuálního styku.
Tedy romantický román by měl být romantických souloží pln. A protože romantické romány čtou především ženy, měla by být popsána nejen předehra, ale i jakási před-předehra. Autorská poznámka pro pány, jež neví co je předehra (natož před-předehra): je to, co se odehrává cca 2 hodiny před sexem, tedy namlouvání a svádění.
Avšak před nějakým tím příkladem, je nutno nastavit podmínky. Je dobré, aby jeden z našich hlavních hrdinů byl neposkvrněný, tedy panic či panna. Nezkušenost jednoho z hrdinů má pro román mnoho výhod, jednou z nich je morální čistota (povyšuje kvalitu celého románu), asi tou největší výhodou je, že to prostě dobře vypadá. Pisatelé, kteří chtějí být hodně romantičtí, je však nutno varovat!!! Druhý z hrdinů by panicem či pannou být neměl, protože pak by popis jejich první soulože mohl být velmi kostrbatý. Zejména pokud hrdinové nebudou pubertálního věku. Při představě průběhu soulože za účasti 35 letého panice a 35 leté panny, mě nic romantického nenapadá, spíše jímá hrůza… bylo by to plné omylů, přehmatů a nereálna. To, kolik partnerů má ten zkušenější z hrdinské dvojice je celkem irelevantní.
Nutné podmínky jsou nastaveny, vrhněme tedy nyní již na psaní další části díla:
- Pre-předehra
Je jedno, kde se tato část před-sexuální fáze odehrává, místo by mělo být alespoň trochu romantické (může být i skrytě romantické tj. na první pohled romantičnost nedetekována). V této fázi by měla žena dostat květiny:
Romantickými květinami jsou obvykle růže. Rudých růží by měla žena dostat pugét, bílá růže značící nevinnost stačí jedna. Luční kvítí (nejlépe vlastnoručně natrhané) je také velmi romantické. Květiny v květináčích (ač je preferuji) nejsou do romantického románu, navíc při popisu prvního styku vhodné… co s květináčem…
Oba jedinci by měli něco malého (či většího) sníst. Nicméně dejte pozor, aby se popis jídla nezvrhl v sepisování kuchařky… kuchařek je na pultech obchodů v současnosti mnoho a čtenáře natěšeného vidinou sexu několikastránkový popis pochutin nezajímá.
Je vhodné, aby hrdinové popíjeli (stačí jen tak pro náladu, víme, že pokud by se hrdinové opili do němoty, nebuseli by vůbec k sexuálnímu aktu dojít), ale na souložící abstinenty nejsou opět čtenáři zvědaví. Po stručném popisu lokace, květin, jídla atd. (max. 30 řádků) se hrdinové přesouvají k místu činu.
- Předehra
Předehra pro pány je část milostného aktu, kdy ještě nedochází k tzv. „zásunu“. V romantickém románu by tato část měla být okořeněna malým studem a „upejpáním“.
Nicméně během toho by mělo padnout alespoň sto horkých polibků téměř všude, dále by hrdinové měli odhodit nepotřebné ošacení. Spodní prádlo by mělo byt čisté. Oba jedinci mohou stále kontinuálně popíjet. Autor se může chvilkově zaměřit na popisy prostředí, nicméně ne na dlouho, přeci jen se schyluje k pohlavnímu aktu, doporučuji tedy pro tento bod nepřekročit 90 řádků.
Příklad: Vešli do pokoje, příjemné přítmí vykreslovalo jejich siluety, pugét rudých růží položila na noční stolek. Políbil ji na šíji – lehce a vášnivě, ucukla. Nevěděla, jestli mu má věnovat TO nejcennější – své panenství. Nicméně byla přesvědčena, že on je tím pravým. Táhlo ji to k němu, chtěla, aby ji objímal zase a znova. Věděla, že když neodejde, stane se to, co nikdy nezažila…budou se milovat…
- Soulož – v příštím díle
- Post coitum – v příštím díle
