Při psaní minulého pojednání jsem se s chutí zanořila do říše spálených gum a odéru benzínu. Došlo mi, že toto téma je nekonečná studnice inspirace. Musím tu vyzdvihnout epesnost své domácí wifiny, jež mi pomohla v získávání odborných rešerží. Měsíční paušál 400,- je krutý, ale svého rozhodnutí stále nelituji.
Na trhu osobních vozů totiž nefungují pouze segmenty a jejich subkategorie. Téma jsou i jednotlivé značky. Vášnivý Ital, ušlechtilý Brit, precizní Němec, specifický Francouz… Klišé přisuzovaná určitým národnostem postupující globalizace ještě zcela nesetřela a shledávám jistá podobenství i v autech a jejich řidičích.
Jako zástupce apeninského poloostrova uvedu Alfu Romeo. V Čechách značka spíše okrajová, mající však veskrze zajímavou, lehce kontrovezní image. Alfy jsou krásné, ale prý poruchové. Od Alfisty očekávám, že bude nepraktický, ale velký srdcař. Upřednostní formu před obsahem a rád si pohraje. Z toho mi vyplývá, že budu-li hledat vášnivého milence, tak alfistu. Jednoznačný „passycatcher“ je podle mě model Spider. Znalci doufám prominou, ale není nepodobné Ferrari.
Dále tu máme automobilky, které svou nespoutanou sexualitu dávají na odiv už jen svým logem, Renault a Mitshubishi. Zatímco má Renault jeden sošný kosočtverec, Japonec si jich tam dal hned tři. Řidiče obou značek jako nespoutaná sexuální monstra ale nevnímám. Neříkám však, že by nemohli překvapit.
Solidní Němci umí cokoli, od ikonického Porsche po poněkud bezpohlavní Opely. A pak tu máme samozřejmě 3 kohouty na luxususním kolbišti. Mercedes, Bavorák a AUDI jsou pro ženy totální magnet. Právě extravagantnější modely prémiových značek jsou ty best of the best „Muschifänger“ (autorská poznámka: německá mutace termínu CZ: „k*ndolap“, EN: „pussycatcher“, EN according Zeman: „passycatcher“). Já osobně bych z velké trojky volila BMW
za a) protože jejich čelní masky jsou pěkně nazlobené
za b), protože menší statistický vzorek řidičů BMW mě ještě nikdy nezklamal.
Šelmy na kapotě lákají k divoké jízdě. Na Peugeot 206 mám báječné vzpomínky z mládí. I přes tragické výsledky v testech spolehlivosti JD POWER jim vše odpustím. Jaguára jsem ještě neokusila, ale proti dobré klasice nic nenamítám. Čím jsem starší, tím jsem línější (autorská poznámka: tento jev pozoruji i na svých dvou záškodnických kocourech)
Co považuji za vemi „epesní“ je Citroen a jeho top řady DS, která nepochybně cílí na ženy. Mnohokrát jsem psala o své určité povrchnosti. Když přeskočí jiskra, tak je prostě neudržím a tady se to povedlo. DS ve mně žádné sexuální asociace nevyvolává, ale měla jsem chuť tento odstavec napsat.
Svou sexuálně edukativní úvahu zakončím u korejských vozů. To jsou snaživci, ale podle mě jim chybí sexappeal. Kdyby Kia byla chlap, řekla bych něco ve stylu – promiň, jsi sice strašně moc hodný, ale já jsem prostě na ty zlý kluky.
