Vládci a válečníci jsou specifičtí, dostali se vrchol díky svým schopnostem intrikám anebo genům. Pokud se podíváme do minulosti příklady vládců nemocných a zaslepených najdeme spousty. Taková dynastie Habsburků je zářným příkladem toho, jak genetika zapracovala a přes znaky šílenosti, nemocí a vizuálních deformací se díky tehdejšímu systému udržela u moci dlouhá staletí. Dnes máme dobu jinou, ale i přes to platí, že když se člověk dobře narodí, má vyhráno. Pro kariéru je lepší, když jste muž, máte vyšší šance. Stačí si prohlédnout složení těch nejmocnější, nicméně tento status se zlepšuje, stále více žen je akceptováno za to, co umí i ve vyšších kruzích. Nicméně pokud někdo na něco nemá, používá lsti a intriky. Dnešní pojednání bude malým zamyšlením nad tím, proč to tak je. Výjimečně se nezaměřím na krásné mužské pokolení z pohledu ženy, ale z pohledu nezávislého pozorovatele, hodnotícího současnou situaci.
Ten, kdo se na výsluní dostal pouze díky svým schopnostem, dovednostem a vědění, je většinou skromným tvorem. Nehorším zlem jsou lidé ti, kteří neumí nic, šplhají po pomyslných žebříčcích nahoru, jen díky svým podlostem a zákeřnostem. Pokud opět sáhnu do historie, pak by tito lidé skončili špatně s úpivým výkřikem „i ty Brute??“. Dnes se nevraždíme, snažíme se komunikovat, vysvětlit situace. Avšak v mnohém jsme horší než zvěř. Žijeme v době, kdy je lež a přetvářka preferována a Havlova oblíbená slova – pravda a láska zvítězí – nemají šanci. Ten, kdo neakceptuje teror je špatný. Ten, kdo terorizuje, proplouvá životem bez újmy a dostává metály. Ten kdo neumí nic, snaží se potopit ty, co umí víc. Slušnost se prostě nenosí. I v tomto případě je dobré přirovnání – čím menší pes, tím víc štěká.
Proto promlouvám do duší všech, nenechte tyrany dnešních světů růst, poukažte na křivdy a bezpráví, protože jak víme zlo, plodí zlo, a jak pootevřeme tu pomyslnou Pandořinu skříňku, stane se svět o mnoho horším, prázdným a smutným. A jak bylo zmíněno výše, terorizují pouze ti, kteří by sami o sobě a hlavně bez NÁS byli ničím.
