Je tomu už delší čas, kdy moje milovaná sestra v touze bydlet v krásném a moderním bytě, začala rekonstruovat. Nicméně nic není bez překážek a na cestě se objevil balvan v podobě bytového družstva. Zprvu se zdála tato překážka malou (takovým oblázkem) a možná nebylo třeba ani zasahovat. Ale sestra přišla s prosbou, tak proč ji nepomoct? Sestra mi také pomáhá a díky jejímu ďábelskému plánu si třeba najdu i mužíčka. Sestřina výzva byla prostá – oblouznit a vlákat do svých sítí muže spřízněného s družstvem. Zadání úkolu pro skoroprofesionála se zdál jednoduchý, než jsem daného muže spatřila. Tedy nebyl to můj typ. Já v touze sestře pomoci, jsem zapomněla, že se muž, kterého popisuje, jako „hezký“, nikdy hezkým nebude. S odstupem času musím říct, že se nemohl líbit ani mé sestře. Nicméně, třeba bude chytrý a určitě i hodný. Ale jak jsme si v předchozích dílech mnohokrát vysvětlili, tyto vlastnosti jsou dobré, nicméně ne dostatečné. Jiskra je jiskrou a bez jiskry oheň nehoří. Zda byl hoch chytrý, hodnotit nebudu, rozhodně byl snaživý. Kvůli sestře, která mě téměř na kolenou prosila, jsem chlapce po první večeři nezatratila a řekla si opět to své oblíbené…třeba se to zlomí. Mé podvědomí vědělo, že tomu tak nikdy nebude, ale proč neudělat sestře snazší život, proč neotupit družstevní komisi drápky?
Snažila jsem se a hoch se snažil také. On zapůsobit (já nepoužít blicí pytlík). Abych s ním nemusela být sama a pro klid své duše, že jsem opravdu udělala všechno pro rekonstrukci své sestry, rozhodla jsem se ho vzít na výlet. Musím poznamenat, že v případech, kdy se mi muž nelíbí jsem chladnější než kostka ledu, avšak muže neztrapňuji, neodsekávám a snažím se být milá. Abych neměla pražádné výčitky, rozhodla jsem se vzít svůj vůz. Tento krok je také zcela alibistický, protože mohu použít argument, který je dokonce podpořen zákonem, tedy, že řidič se nemá za jízdy ničím rozptylovat. Tedy mluvil spíš on, cesta byla dlouhá, pozorně jsem poslouchala cca 30 min přednášku o brýlích nejmenované značky (nechápal, že ji neznám). On totiž neměl ledajaké „rejbeny“ , ale limitovanou „bondovskou edici“ a navíc s polarizovanými skly. To je panečku partie.
Rejbeny 007 edition
Když jsme dorazili na místo určení (akce mé sestry), snažila jsem se být milá, ale samce nechala spíš konverzovat se svou sestrou. Přece jen se jí „prý“ líbil (nevěřím) a vlastně bylo to podniknuto kvůli rekonstrukci jejího bytu. Sestra mě pak jemně upozornila, že z mého výrazu čiší nechuť k tomuto jedinci, s tím však nešlo nic dělat. Po tomto krásně stráveném odpoledni proběhla ještě schůzka, kdy mě pozval do divadla na mého úplně nejoblíbenějšího herce-neherce, to se nedalo odmítnout. Kdyby hoch byl sám sebou mohli jsme být alespoň kamarádi (známí), ale on začal vytahovat esa z rukávů, jak je velké zvíře, jak v práci, kde je necelý týden je hvězdou a za chvíli sesadí šéfa – nevím jestli to byla pravda, ale mě to obtěžovalo. Vychutnala jsem si divadlo, ale věděla jsem, že se pro sestru a její byt neobětuji.
Náhoda pomohla mé zoufalé duši, družstvo nebývá jednočlenné a jedna jeho členka, zakomplexovaná a závistivá paní notorická udavačka, se rozhodla škodit.
Paní bez špetky zloby a závisti
Tedy napsala stížnosti na památkový úřad, hygienu, stavební úřad a veškeré jiné úřady, že dispozice sestřina bytu budou neakceptovatelné. Tedy, že její myčka ji bude rušit (zejména oplach hrnců) a navíc lokace jejího záchodu by při jeho používání (splachování), mohla opět způsobovat obyvatelům domu nemalé potíže v podobě „splachovacích“ zvuků. Těchto velkých křivd učiněných jistě zákeřně mojí sestrou společenstvu nájemníků, jsem využila. Tedy chlapcovi jsem vysvětlila, že okolnosti naší lásce nepřejí a já, když mám zvolit mezi ním (bytové družstvo) a sestrou volím samozřejmě jí.
Autorská poznámka: veškeré úřady po příslušném časovém údobí veškeré stížnosti shledaly jako neopodstatněné a sestra může možná v klidu rekonstruovat, nicméně naše „láska“ zrekonstruovat již nelze.
