Co život přinese

Co se nikdy neříká

Myslím, že každý člověk, který se pohybuje v určité společnosti lidí, musí dodržovat společenská pravidla, ať ta sepsaná či jen orálně tradovaná. Takovým guru etikety ze začátku minulého století byl například Guth Jarkovský, který pěkně sesumíroval, co se sluší a nesluší v té a které situaci. Pojďme se dnes, v dnešním malém pojednání zaměřit na to, co nesmí být nikdy vyřčeno ze strany mužského či ženského pohlaví směrem k tomu druhému. A to ani v případě, že je to pravda pravdoucí.

I.             Muž nikdy ženě nesmí říct, že jí to nesluší

Je to známý fakt, ale pro mužské čtenáře, kteří jsou často prostořecí je nutné ho opakovat stále dokola. Ženy jsou povahy citlivější, než muži a není nutné jim srážet sebevědomí takovými nepěknými větičkami. Každý by měl vědět, že co je hezké pro jednoho, nemusí být hezké pro druhého a velmi záleží na úhlu pohledu. Ano, jsou dny kdy žena vypadá lépe a dny, kdy hůře. Někdy ji to dokonce nesluší. Některé to o sobě ví a těm to není nutné opakovat a ty, které to neví svým tvrzením „dnes vypadáš odporně“ stejně nepřesvědčíte.

IMG_20160804_172632

II.            Nikdy se neříká, že soulož byla špatná

Jak už v mých opusech bylo zmíněno, nikdy se neříká, že soulož se nepovedla. Každý den přeci nemusí být posvícení a stejně jak kolísají výkony sportovců i úroveň kvality soulože může být různá, problém je když je špatná stále. Ale i přes to soulož by měla být aktem dobrovolným, tedy nikdo nás nenutí špatnou soulož opakovat (pokud za tím není ještě nějaký jiný faktor). A proto, nač shazovat toho druhého, vždyť tento akt vzniká činností a synergií dvou jedinců, tedy oba jedinci mají vliv na výsledek. A pokud byl špatný, pak si to opět jak jeden, tak druhý uvědomují a začnou na tom pracovat (trénink) nebo se s tím vyrovnají. A milý čtenáři, pokud vás čas s tím druhým jakkoli nebaví, tak to nedělejte, najděte si lepšího souložníka – u kterého záhy zjistíte, že je to dle stejného mustru.

IMG_20160804_172449III.          Nikdy nesmí být vyřčeno „nikdy jsem tě neměl/a rád/a“

Poslední zde zmíněný příklad se opět týká vztahů, nejde o prostou větu mezi kolegyněmi v práci. Jde většinou o post rozchodovou větu, kterou říkají pouze slaboši, kteří prostě musí vždy píchnout do vosího hnízda s úmyslem tomu druhému ublížit. A i kdyby to snad byla pravda, pak ten, kdo tuto větu vyslovil má problém, protože ze své zkušenosti vím, že to nejcennější co v životě máme je čas. A čas, byť jen milisekunda, strávená s tím koho jste nikdy neměl rád je pro mě zbytečná.

IMG_20160804_172548

Malá rada na závěr. Pánové, probudíte-li se jednoho dne vedle nevábně vyhlížející ženy s níž soulož nebyla dobrá a vy jste ji nikdy neměl rád, nemusíte ji opakovat jak ji to sluší, že epesnější styk jste nezažili a že ji milujete.  Lepší než ji ranit až do morků kostí, některou větou z tohoto malého opusu, je … neříkat vůbec nic.

Předchozí příspěvek Následující příspěvek

Čtěte také